Seznamte se s principy prastaré japonské zenové filozofie WABI-SABI a nechte se inspirovat k hlubšímu vnímání krásy běžných věcí vašeho života, událostí i lidí kolem vás.
Když si vezmeme jak věci – ať malé nebo velké (a vlastně se to týká i nás a našich životů) – vypadají, náš západní svět je historicky až obsesivní snahou o přehnanou dokonalost, symetrii a ideální proporce. Je to styl vytříbený všeobecnými pravidly, často i předsudky, matematickými výpočty a chutí po perfekcionismu a věčnosti.
Jistě, i díky tomu můžeme obdivovat nádherná umělecká díla i monumentální architektonické skvosty naší vzdálené i nedávné minulosti, ale i současnosti.
Ale upřímně, v běžném životě se mnoho z nás s tímto konceptem snahy o dokonalost, věčné mládí a dosažení všeobecného ideálu nechceme a ani nemůžeme ztotožňovat. Naše životy nebývají dokonalé a přesné, podle plánu. Stejně tak jako my nejsme dokonalí, symetričtí s ideálními proporcemi. A už vůbec ne věčně mladí, ať už bychom si to vše přáli nebo ne. I přesto – náš život může být krásný a jedinečný stejně jako my. A pokud umíme vidět v těchto „nedokonalostech“ určitou krásu a právě tu jedinečnost, tak jistě i šťastnější než život těch, co se snaží splynout s výše uvedeným konceptem dokonalosti a věčnosti, nebo ho neúspěšně očekávají od svého okolí.
A právě proto tolik lidí ve světě zaujal koncept japonské estetické filozofie wabi-sabi. Naprosto rozdílný od výše zmíněné západní estetiky, která částečně stále vychází z helénské (řecké) estetiky idealizující dokonalosti, symetrie, věčnost a majestátnost. Wabi-sabi klade naopak důraz na nedokonalost, asymetrie, přirozenost, pomíjivosti a pokoru.
Wabi-sabi odkazuje na hlubší vnímání vnitřní krásy a života, jako takového, na krásu nedokonalosti, nestálosti, neuhlazenosti a melancholie. Nevychází z mládí a rozkvětu, ale naopak věří, že vše je vždy krásnější odhalujíce známky času a svoji individualitu.
V západním světě je styl wabi-sabi velmi populární již od devadesátých let minulého století především v souvislosti s designem a interiérovou a zahradní architekturou (více zde). Když se ale seznámíte s principy této filozofie, uvědomíte si, že wabi-sabi může být právě i určitým způsobem života.
Jistě, proti původnímu asketismu japonských mnichů (viz historie) jsme si ho v naší současné západní (americko-evropské) civilizaci trochu zjednodušili a určitě i zromantizovali. A pravděpodobně právě ten závan určité romantiky a všudypřítomné poetiky je to, proč tento pohled na svět inspiruje tolik lidí i dnes, značně vzdálené kontinentálně i časově od svého vzniku (Japonsko 15. století). Přes všechny ty jizvy a vrásky na těle i na duši, které jsme v průběhu svého života nedobrovolně „nasbírali“ a ještě asi „nasbíráme“, přes tu parabolu našich životů, kdy vzestup střídá pád, štěstí střídá smutek, přes všechny ty osobní pády i smutné události, které k životu patří, vždy je důležité vidět, popřípadě znovu a znovu nacházet krásy života.
Tyto stránky chtějí být nejen o nacházení krásy v „obyčejnostech“ i jedinečnosti v „nedokonalostech“ našeho života i našeho okolí. Ale možná i oslavou půvabu známek „květu času“, kterému se postupujícím věkem nikdo ani nic nevyhne.
Co je wabi sabi? Co znamenají slova wabi sabi?
Kde se vzalo wabi-sabi, aneb trocha historie Úspěch wabi-sabi v západním světě