Česká zahrada po Japonsku

Česká zahrada po JaponskuJsme celkem národ zahradníků. Hlavně s příchodem jara. Ať už máme zahradu, zahrádku nebo třeba jen malý balkón. Prospívají z toho řetězce hobby marketů, ale i vydavatelství mnoha časopisů a magazíny televizních kanálů, které nám mj. pravidelně a opakujíce radí kdy, jak a kde sázet, zalévat, udržovat  svoje zahrady.

Naše zahrady máme rádi a trávíme na nich hodně volného času – kromě zimy. Ale jakkoliv je každá zahrada tak trochu jiná, základní prvky našich zahrad jsou si tak nějak podobné. Nejčastěji zde najdete zatravněnou plochu, okrasnou s květinami pro pěkný pohled, místo na posezení, často i na grilování, užitkovou část pro pěstování zeleniny a ovoce a prostor pro uchování nářadí, příjezdovou cestu. A to vše v různých poměrech, často závislých na stáří zahrady, posledních trendech, ale hlavně povaze a vkusu majitelů.

Zahrada po Japonsku
Claude Monet, Le Pont Japonais à Giverny/ Japonský most v Giverny v roce 1896
Claude Monet, Le Pont Japonais à Giverny/ Japonský most v Giverny v roce 1896

Pokud chcete ale přeci jen jinou zahradu, než je takový ten náš „standard“, zkuste zvážit možnost zahrady v japonském stylu.

Mohlo by se zdát, že i toto je trend poslední doby. Japonské zahrady ale inspirují zahradní design po celém světě již mnoho desetiletí. Možná by se dalo říci, že již několik století.

Kolem nás vzniklo v posledních desetiletích několik zahrad a parků v japonském stylu s volným přístupem pro veřejnost. Najděte si nějakou ve své blízkosti, navštivte ji a nechte na sebe působit duch tohoto místa. Možná vás to přesvědčí, že budete chtít mít kousek takového světa i u sebe na zahradě.

Zahrada po JaponskuPokud budete chtít vytvořit opravdu autentickou japonskou zahradu, čekají Vás roky studií. Nebo se můžete obrátit na pomoc odborníků na tvorbu japonských zahrad, které tyto roky studií mají již za sebou. Rozumět všem aspektům, správnému použití jednotlivých prvků a stylům japonských zahrad není tak jednoduché. Japonské zahrady byly po celá století zásadně ovlivňovány náboženskými vlivy, jako šintoismem, buddhismem nebo taoistickou filozofií. Mají své zákonitosti, tradice, filosofie, specifické prvky. A to vyžaduje opravdu mnoho znalosti.

K vytvoření své vlastné poklidné oázy klidu a harmonie se ale nemusíte snažit o striktně japonskou zahradu s dodržením všech „pravidel“. Můžete se nechat inspirovat jen některými z těchto aspektů, popřípadě si vyčlenit ve své zahradě jen takový poklidný koutek japonské zahrady, kde čas plyne jakoby pomaleji (např. vlastní malou zenovou zahradu).

Please follow and like us:

Zenové zahrady

Vzhled typické zenové zahrady se vzpírá klasické definici „zahrady“ v téměř každém běžném slova smyslu. Není to místo, kde najdete řady svěžích stromů, kde kolem lánu svěže zeleného trávníka září záplava květin všech možných barev. Není to ani místo, uprostřed kterého byste si s rodinou či přáteli udělali zahradní piknik nebo party.

Přesto, zenové zahrady si získávají v naší společnosti stále větší oblibu. Nabízejí totiž něco jiného. Něco co v dnešní uspěchané době hledáme. Svojí kamennou strohostí nám nabízí určité zapomění na každodenní stres a posilují schopnost soustředění se, svoji čistotou a minimalismem nám nabízejí chvilky zklidnění a rozjvíjejí v nás pocit pohody.

Je zenová zahrada opravdu zenová?

Hned na začátku  je třeba zdůraznit, že termín „Zenová zahrada“ je poněkud nesprávný. Jedná se pouze o „západní“ pojmenování tohoto druhu zahrad. Japonci pro tento typ zahrad používají výraz „kare sansui“, což v doslovném překladu znamená „suché hory a vody“ neboli „suchá krajina“. Termín „Zenová zahrada“ se prvně objevil v angličtině v knize americké spisovatelky Loraine E. Kucková „100 kjótských zahrad“  v roce 1935. Japonský termín pro “zenové zahrady” – zen-teki teien, se prvně v japonské literatuře objevil dokonce až v roce 1958.

Přesto, osmdesát let užívání, správně nebo špatně, poskytlo pojmu „zenová zahrada“ jakousi patinu autenticity. I my zde zůstaneme u pojmu zenová zahrada.

Co je zenová zahrada ?

Tento typ zahrad je klasickým typem meditačních zahrad. V Japonsku jsou populární již od 14. století a to hlavně díky zen buddhistickému mnichovi, učiteli a staviteli zahrad – Soseki Musó. Suché kamenné zahrady byly tehdy používány pouze buddhisty jako nástroj pro meditaci. Z tohoto důvodu se většina autentických japonských skalních zahrad – kare sansui – pro nás zenových zahrad – nachází v prostoru buddhistických klášterů. Jejich krása v jednoduchosti přežila, a možná stále nově ožívá, i po více než sedmi staletí.

Rostlinný život je v typické suché/zenové zahradě minimální, často až nulový. Písek, štěrk a kámen zde mohou být dokonce jedinými prvky, kterými je znázorněna představa celé krajiny, oceánu (pískem či štěrkem), ostrovů, skal a hor (kameny různých velikostí). V tradičních zenových zahradách jsou velké kameny pojmenovány podle známých asijských hor.

zen gardensV zenových zahradách bývá nejpatrnější pro japonské zahrady typická čistota a rovnováha prostoru (viz Aspekty japonských zahrad). Zenové zahrady můžete najít opravdu rozsáhlé, ale často i na velmi malém pozemku.  Mnoho lidí po celém světě se nechalo inspirovat zahradami Kare sansui k vytvoření malého meditačního kousku světa na své zahradě.

Zenové zahrady jsou zamýšleny jako osobní projekt, který odráží vlastní vnitřní reflexe. Bílý písek nebo štěrk jsou uhrabávány do vždy originálního vzoru majitelem zahrady. Kopírování vzoru jiné zenové zahrady jde proti duchu takové zahrady; i když to neznamená, že se jimi nemůžete inspirovat.

Please follow and like us:

Vaše vlastní zenová zahrada za víkend? Proč ne?

 

Líbí se vám představa malé svatyně klidu a pohody – malý zen prostor pár kroků od vašich dveří, přímo na vaší zahradě? Ačkoli umění japonského zahradnictví je staré mnoho století, za pouhý víkend si můžete vytvořit přiměřenou repliku klasické chrámové zahrady v  rohu vaší zahrady. Vyžaduje to minimum materiálů i peněz a hlavně velmi malou údržbu.

Co potřebujete?

Základní přísadou, kterou budete potřebovat, je malý, dokonce klidně až miniaturní pozemek; množství písku (čím je bělejší, tím lépe) nebo drobného štěrku na pokrytí země (pod obé doporučujeme položit zahradní textilní fólii), nějaké kameny různých tvarů a velikostí. Pro začátek se příliš netrapte okamžitým správným výběrem kamenů. Jelikož nejsou upevněny, jednoduše je později můžete vyměnit, přemístit, doplnit a postupně ladit do vaší představy.

Dokončovacím bodem/tečkou je umístit svou oblíbenou zahradní židli tak blízko, abyste, kdykoli si budete potřebovat odpočinout, se při tom mohli dívat na výsledek své vlastní práce.

Nechte působit čas

Ideální zenová zahrada se vyvíjí a zlepšuje s plynutím času. Stejně jako větve drobného, pomalu rostoucího jehličnatého stromu, který se jemně rozvinul do vzoru rovnováhy a harmonie zkušeného bonsajského mistra. Vaše zahrada bude růst, kdykoli se rozhodnete upravit pozici toho či jiného kamene. Možná přidáte i nějakou tu suchomilnou rostlinu či keř nebo kamennou lampu či malou sošku Buddhy (nebo jiný typický prvek japonských zahrad). Je to postupný proces, omezený jen tím, kolik času tomu chcete dát. A na rozdíl od květinové nebo zeleninové zahrady vaše zenová zahrada nepotřebuje vodu … jen iluze vody bude stačit. A to je při  dnešních  klimatických změnách – častému období sucha –  je velké plus.

Spomalte, odpočívejte, rozjímejte

Zenové zahrady jsou zamýšleny jako osobní projekt, který odráží vlastní vnitřní reflexe. Bílý písek nebo štěrk jsou uhrabávány do vždy originálního vzoru majitelem zahrady. Kopírování vzoru jiné zenové zahrady jde proti duchu takové zahrady. Ale to neznamená, že se jimi nemůžete inspirovat. Svým minimalismem a čistotou na nás tyto zahrady působí zklidňujíce a vyzývají nás k meditaci a rozjímání. A i proto bychom asi  v dnešním rychlém a „přeinformovaném“ světě potřebovali všichni takový malý zenový koutek.

 

Please follow and like us:

Hanami – svátek rozkvetlých třešní

Každý rok koncem března nebo začátkem dubna, v čase kdy se většina z nás připravuje na nebo již slaví velikonoční svátky, se v Japonsku slaví velký svátek třešňových květů Hanami.

Co je hanami

Hanami, přibližně přeloženo asi jako květinová podívaná, je velmi starý japonský zvyk, jak oslavit konec zimy, začátek jara a užít si přechodnou krásu jarních květin stromů.

„Hana“ znamená sice všeobecně květy, ale v tomto případě to je jarní záplava květů japonských třešní sakura. Ty kvetou právě převážně od konce března po celém Japonsku. Výjimkou je ostrov Okinawa, kde hanami začíná někdy již začátkem února.

Tento svátek květů je v Japonsku celonárodně velmi velmi oblíbený. Od konce února sledují všichni předpovědi meteorologického ústavu, aby si mohli čas v období hanami co nejlépe naplánovat a užít. Obvykle se začátek stanovuje podle prvních květů sakury v Tokiu. Media ale pravidelně informují o posunu rozkvětu sakur podle oblastí.

Pomíjivost něžné krásy

Po prvních pár květech se všechny sakury velmi rychle zahalí do něžné krásy převážně světle růžových či bílých šatů z miliónů květů. Některé druhy sakury mají květy v barvě tmavě růžové, žluté i téměř zelené. Květy ale vydrží na stromech jen týden nebo dva, než začnou hustě padat k zemi. Květy sakur jsou v Japonsku považování za symbol pomíjivosti života. Dá se tedy říci, že hanami je i svátek wabi-sabi – oslavou pomíjivosti času. Každý si chce proto užít tu dočasnost této krásy. A tak celé rodiny nebo skupiny přátel i kolegů vyráží do parků obvykle na piknik, popřípadě jakousi zahradní party pod „růžovou oblohou“, která se může protáhnout až do noci. V té době jsou parky nejen ve velkých městech opravdu plné nebo spíše přeplněné lidmi.

Jak se slaví hanami

hanami

Někteří slaví pouze jídlem, jiní připojí zpěv za pomocí souprav pro karaoke nebo i malé divadelní představení. Tradičním nápojem na oslavu hanami je v Japonsku jistě saké. Mnoho lidí jej ale raději nahrazuje pitím čaje. Květy ozdobené čajové nádobí pomůže vyniknout kráse hanami čajového rituálu. Ideálně se podává zelený čaj nebo černý čaj vařený ve speciálně dekorovaném kyusu (čajové konvici), smíchaný s čerstvými ekologicky pěstovanými květy sakury. Čaj tak dostane příjemně květinovou chuť sakury.  Někteří popíjejí organické čaje matcha z šálků ve stylu chawanu, což podtrhuje wabi-sabi charakter samotného svátku hanami. K čaji se podávají sezónní občerstvení, jako například wagashi – klasické japonské sladkosti často podávané při čajovém obřadu.

Historie hanami

Hanami je velmi stará tradice, která se podobně slaví již od osmého století. Podle historických kronik se jistá forma tohoto hanami ale pořádala již ve třetím století našeho letopočtu. A to je dlouhá doba plná historických politických a společenských zvratů a proměn. Podobně jako u čajových obřadů, oslava hanami bývala hlavně záležitostí bohaté elity. Trvalo několik století, než se mohli k oslavám přidat i obyčejní lidé a než se hanami stalo opravdu masivní záležitostí. Celonárodní obliba je dnes samozřejmě využívána společnostmi i ke komerčním účelům.

Mezi staršími lidmi je stále ještě populární i klidnější starší forma hanami – nazývaná umemi – která oslavuje květy švestek – „ume“. Umeme se vztahuje více k původní čínské kultuře – Číňané obzvláště milovali vůni a krásu švestkových květů.

 

Hanami ve světě

Hanami jako oslava květů třešní se postupně stále více rozšiřuje po celé Evropě a Spojených státech amerických. Ale asi nikdy a nikde se nestane tak masivní jako v zemi svého původu.

Přesto, až u vás pokvetou sakury nebo obyčejné třešně, najděte si chvilku a udělejte si malé hanami se svojí rodinou nebo přáteli pod něžnými malými kvítky.

 

Please follow and like us:

Aspekty japonských zahrad

V čem jsou japonské zahrady jiné? Co jsou hlavní aspekty japonských zahrad, které je charakterizují a zároveň tak odlišují od západní zahradní architektury?

Zahrady byly v Japonsku vždy spojené s duchovním životem. Pomocí vlastní symboliky a poetiky tvořily jakousi ideální krajinu pro zklidnění mysli. Kromě jiného, se vyznačují harmonií a rovnováhou, prostorem, specifickými liniemi, pocitem Wabi a Sabi, uzavřeným soukromím zahrady a vlastní krásou v každém ročním období.

Rovnováha

Jedním z nejdůležitějších aspektů zdůrazňovaných ve všech japonských zahradách je rovnováha. Vše zapadá do jednoho celku. Všechno v zahradě by mělo být vyvážené, ale ne nutně rovnoměrné. Tato rovnováha je více soustředěná na prostor a na to, jak jednotlivé prvky zahrady spolu tvoří celek, méně pak na symetrii. Prostor by měl být použit jako prvek ve svém vlastním ohledu, stejně jako jakýkoli jiný prvek v zahradě. Jednotlivé komponenty zahrady by měly být pečlivě vybrány a zahrnuty v lichých číslech, například v jednom nebo třech nebo pěti kamenech, stromech nebo jiných prvcích. Neměl by zde existovat sudý počet položek.

Prostor

Prostor je další prvek, který se v japonské zahradě používá odlišně než v našich zahradách. Naše zahrady jsou často plné zeleně a barevných květů rostlin. Japonské zahrady využívají prostor a rovnováhu pro vytvoření úplného vzhledu. V tomto stylu zahrad rozhodně platí, že méně je více. S méně komponentami, každý komponent znamená více a každý má větší váhu a větší dopad na celkový vzhled. Jedna věc, které si všichni západní lidé všimnou, když se dívají na japonské zahrady, je, že zahrady se často zdají prázdné. Ale v japonském stylu je prostor součástí, který pomáhá definovat prvky, které obklopuje. To se vztahuje opět k myšlence rovnováhy. Prostor definuje prvky uvnitř a zpětne je definován věcmi v něm.

 Linie zahrady

V japonské zahradě jsou důležité linie. Čtvercové či příliš rovné linie a drsné úhly působí až moc uměle. Linie a úhly jsou tedy spíše zaoblené a organické. Komponenty zahrady by měly fungovat společně stejně jako v přírodě. To je také důvod, proč by věci měly přicházet v lichých číslech, neboť to přispívá k přirozené asymetrií.

Wabi a Sabi v zahradě

Jedna složka japonské zahradnické filozofie, která je nám někdy obtížná k pochopení, jsou právě elementy/součásti wabi a sabi. Tyto dva pojmy nelze zcela snadno přeložit . Wabi je doslova přeložený na „osamělé“ (více o významu slova wabi zde) , ale v případě japonských zahrad spíše vyjadřuje jedinečné nebo zvláštní. Pokud položka ve vaší zahradě má prvek wabi, bude vystupovat jako kontrastní složka, zatímco bude stále obsahovat duch vašeho prostoru. Mnoho japonských zahrad využívá k utvoření pocitu wabi například kamenné lucerny .

Sabi, na druhé straně, se překládá něco jako „patina“ (více o významu slova sabi zde). Při tvorbě japonské zahrady, se používá spíše jako způsob, jak vyjádřit, že něco má ideální představu; nebo v případě vyvažování wabi a sabi to znamená, že váš výrazný kousek by měl odrážet představu/vzhled vašeho prostoru. Často to zahrnuje také jisté opotřebení a věk, protože staré a opotřebované kousky mají přirozený a vyprávějící vzhled. Nová kamenná lucerna může být wabi, ale chybí sabi a kámen obalený v mechu může tvořit pocit sabi, zatímco chybí wabi. Existuje mnoho způsobů, jak vyvážit wabi a sabi. Zvláštní strom, lucerna nebo obzvláště zajímavý kámen, to vše časem získávající patinu a odrážející duch zahrady, je skvělým příkladem dobře vyvážené wabi-sabi.

Zestručněně se dá prvek wabi-sabi v zahradě popsat jako akceptování a možná až oslava nestálosti a pomíjivosti života kolem.

Zahrada za zdmi

Japonské zahrady jsou většinou uzavřené, soukromé. Mít zahradu otevřenou pro zbytek světa je v japonských zahradách velmi vzácné. Naopak je celkem běžné, že je japonská zahrada obklopena zdmi, jakoby uzavřená ve vlastním mikrokosmu. Nedovoluje, aby vnější svět rozrušil pečlivě navrženou rovnováhu.

Krása zahrady po celý rok

Japonské zahrady jsou navrhovány a udržovány tak, aby si je mohl majitel či návštěvník takové zahrady vychutnávat ve všech ročních obdobích. Každé období přináší trochu jinou scenérii, trochu jinou krásu.

Please follow and like us:

Styly japonských zahrad

Japonská zahrada stále ještě vzbuzuje v mnoha lidech představu velmi náročně udržované zahrady plné miniaturních keřů a bonsají, popřípadě suchou kamennou zahradu. Styly japonských zahrad jsou ale poměrně různorodé.

Tvorba tradičních japonských zahrad byla a stále je jedním z nejdůležitějších součástí tradičního japonského umění. V průběhu staletí byla ovlivňována různými náboženskými a filosofickými vlivy. Jeden z nejvýznamnějších vlivů na tvorbu japonských zahrad měl a má zen budhismus.

Přesto, dá se říci, že všechny jsou tvořeny do jisté koncepce ideální krajiny. A to pomocí určité symboliky a poetiky. I způsob pohledu na vyjádření této ideální krajiny rozděluje tradiční japonské zahrady na různé typy/styly. Tyto styly se v zahradách různě kombinují a prolínají.

Mezi nejznámějšími typy tradičních japonských zahrad patří zahrady Kare sansui (suché/kamenné neboli zenové zahrady), Rajské zahrady, Cukijama (zahrada rybníků a hor) a Chaniwa (čajové zahrady).

Kare sansui

– neboli suché skalní nebo kamenné krajinné zahrady. Ve světě jsou ale  známé a oblíbené pod jiným jménem –

Zenové zahrady

Tento typ zahrad je klasickým typem meditačních zahrad. V Japonsku jsou populární již od 14. století a to hlavně díky zen buddhistickému mnichovi, učiteli a staviteli zahrad – Soseki Musó.

Rostlinný život je v typické suché/zenové zahradě minimální, často až nulový. Písek, štěrk a kámen zde mohou být dokonce jedinými prvky, kterými je znázorněna představa celé krajiny, oceánu (pískem či štěrkem), ostrovů, skal a hor (kameny různých velikostí).

V zenových zahradách bývá nejpatrnější pro japonské zahrady typická čistota a rovnováha prostoru (viz Aspekty japonských zahrad). Zenové zahrady můžete najít opravdu rozsáhlé, ale často i na velmi malém pozemku.  Mnoho lidí po celém světě se nechalo inspirovat zahradami Karesansui k vytvoření malého meditačního kousku světa na své zahradě.

Zenové zahrady jsou zamýšleny jako osobní projekt, který odráží vlastní vnitřní reflexe. Bílý písek nebo štěrk jsou uhrabávány do vždy originálního vzoru majitelem zahrady. Kopírování vzoru jiné zenové zahrady jde proti duchu takové zahrady; i když to neznamená, že se jimi nemůžete inspirovat.

 

Cukijama 

Tato japonská zahrada představuje miniaturu přírodních scenérií, které zahrnují rybníky a potoky s rybami, kopce a kameny, mosty a cesty,  stromy i mechy,  květiny a malé rostliny.  Slovo cukijama odkazuje na vytvoření umělých nebo uměle vytvořených kopců.

Jedná se o klasický styl japonské zahrady, kterou si můžete vychutnat při procházce podél zahradních cest a chrámových verand. Obvykle je tato zahrada větší než zenová zahrada. Tento druh zahrady je návštěvníky vyhledávaný  hlavně během jara pro krásně rozkvetlé sakury. Na podzim to jsou právě zahrady cukijama, které tvoří ty nádherné barevné kombinace z rudých javorů a žloutnoucích ginkgo stromů.

Chaniwa, Rodži (čajová zahrada)

Jak název napovídá, tento typ zahrad byl vždy úzce spojen s čajovým obřadem. Zahrada byla tvořena tak, aby procházka po ní naladila jejího návštěvníka na čajový obřad v čajovně postavené vedle nebo uvnitř zahrady.

Zdroj: kyotomoyou.jp
Zdroj: kyotomoyou.jp

Tento typ zahrad má celkem komplikovanou strukturu a přísná pravidla. Obvykle je zde mnoho stromů a keří, ale málo nebo žádné květiny. Rozdělena je na vnitřní a vnější část zahrady. Obě části jsou často spojeny cestou z nášlapných kamenů. Rozděleny jsou krytými bránami. Před vstupem do vnitřní zahrady je nutné si rituálně omýt ruce v kamenném umyvadle „Cukubai“.

V čajové zahradě zcela jistě najdete prvky wabi-sabi. Ať už to jsou staré kamenné lucerny nebo použití zvětralého materiálu a mechu.

 Rajská zahrada

Rajská zahrada je zahrada, která je postavena tak, aby reprezentovala ráj nebo „čistou zemi“- Jōdo [džódó]. Tento druh zahrady má velmi svěží rostlinný život vyvážený vodou a kameny. Vodní plochy a ostrovy jsou propojené mosty. Najdete zde sochy i kamenné lucerny (viz prvky japonských zahrad).

Tyto zahrady byly původně navrženy pro buddhistické mnichy, aby zde  meditovali a odrážely se v kráse zahrady.

Oáza klidu a harmonie

Jak již bylo zmíněno, dnes najdete skoro ve všech velkých japonských či japonskem inspirovaných zahradách kombinace mnoha typů tradičních japonských zahrad. V každé z nich najdete i určitou a nenahodilou kombinaci prvků a detailů, kde i každá část má svoji symboliku. To vše správně použité tvoří oázu klidu a harmonie.

Please follow and like us:

Prvky japonských zahrad

Základem krásy našich zahrad bývá záplava rostlin, stromů a květin. U japonských zahrad toto víceméně neplatí. U většiny typů japonských zahrad jsou sice rostliny také velmi důležité, ale ne jejich nejdůležitějším prvkem.

Japonské zahrady se vyznačují kromě jiného harmonií, prostorem, specifickými liniemi, pocitem Wabi a Sabi, uzavřeným soukromím zahrady. K dosažení tohoto se používají prvky a doplňky, které se mezi sebou mísí tak, aby bylo dosaženo právě rovnováhy, linie, meditačního pocitu v prostoru zahrady. Každý takový prvek má různé významy a může symbolizovat mnoho věcí. Dá se říci, že v japonské zahradě není nic nahodilé.

Voda

Voda  je jedním ze základních prvků všech stylů japonských zahrad, kromě suchých tzv. zenových zahrad. Vodní hladina v zenových zahradách je znázorněna dalšími prvky: písek, štěrk, kámen. Velké i malé rybníky představují oceán nebo moře.

Potoky a vodopády
Potoky a vodopády v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Potoky a vodopády v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz

Potoky a vodopády přinášejí do prostoru  pohyb a zvuk. Zvuk může být v japonských zahradách nedílnou součástí stejně jako vizuální prvky.

Ostrovy
Ostrovy v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Ostrovy v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz

Ostrovy jsou dalším tradičním prvkem japonských zahrad. Mohou být  naznačeny jen velkým kamenem nebo naopak tak velké, že na ně lze postavit altán. Některé mohou být vytvořeny tak, aby připomínaly želvu a jeřába, symboly dlouhověkosti a zdraví, nebo posvátnou mystickou horu Horai.

Mosty
Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Most v japoské zahradě často symbolizuje cestu do ráje a nesmrtelnosti. Také ale často spojuje pevninu s ostrovem a umožňuje výhled na krásu zahrady. Mosty mohou být podle stylu zahrady kamenné, dřevěné, klenuté, ploché. Některé dřevěné mosty jsou natřené na červeno, ale to se vztahuje spíše k čínské tradici.

Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Bambusové fontány sōzu
Bambusové fontány, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Bambusové fontány, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Bambusové fontány, známé jako sōzu, přináší do zahrady krom jiného i prvek zvuku (stejně jako vodopády).

Bambusové fontány, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Bambusové fontány, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Ryby, kapři koi

Japonští kapři koi a jiné ryby přináší do vodního prostoru nádherné barvy a život.

Kámen

Kámen, písek a štěrk v japonské zahradě, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Kámen, písek a štěrk v japonské zahradě, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Kámen je další základní prvek japonských zahrad. Nejvíce pak v zahradách ve stylu karesansui – suché zahrady, známé pod často používaným názvem zenové zahrady. Písek, štěrk a kámen zde mohou být dokonce jedinými prvky, kterými je znázorněna představa celé krajiny, oceánu (pískem či štěrkem), ostrovů, skal a hor (kameny různých velikostí).

Nášlapné kameny
Nášlapné kameny, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Nášlapné kameny, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Cesty a cestičky v trávě, skrz pískový či štěrkový „oceán“, ale i přes opravdovou vodní hladinu. Nášlapné kameny – tj. ploché kameny je další prvek, který najdete v každé japonské zahradě.  Nesymetrické posazení Vám mimo jiné dovolí pocítit představu mnohem větší dálky.

Kamenné lucerny
Kamenné lucerny, zdroj: Pinterest.com, wabisabilife.cz
Kamenné lucerny, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Přestože kamenné lucerny nebývaly základním prvkem japonských zahrad, v západním světě se staly jejich symbolem. A opravdu již není mnoho zahrad v japonském stylu, kde by aspoň jedna z mnoha variací kamenných luceren nebyla. Často se také využívají k utvoření pocitu wabi.

Kamenné sochy
Sochy a sošky v japonské zahradě, zdroj: tokyotimes.org, pinterest.com, wabisabilife.cz
Sochy a sošky v japonské zahradě, zdroj: tokyotimes.org, pinterest.com, wabisabilife.cz

V japonských zahradách je všudypřítomná myšlenka buddhismu. Není proto divu, že  zde můžete potkat i nějakou sošku Buddhy. Většinou nenápadně umístěnou a často porostlou mechem, což opět přináší do zahrady pocit wabi-sabi. Kromě klasického Buddhy  bývá v zahradách často i socha jedné z nejoblíbenějších postav japonského buddhismu Jizō Bosatsu (Bodhisattva). Je znám zejména jako ochránce zemřelých dětí.

Ploty a brány

 

Soukromí japonských zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Soukromí japonských zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Mít zahradu otevřenou pro zbytek světa je v japonských zahradách velmi vzácné. Japonská zahrada bývá často obklopena zdmi či bambusovými ploty, které brání pečlivě navrženou rovnováhu před ruchem vnějšího světa. A k plotu patří i brána, která představuje symbolické i skutečné rozhraní tohoto vnitřního a vnějšího světa.

Brány do zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Brány do zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Čajovny a altánky

Čajovny a altány v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Čajovny a altány v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

V minulosti bylo mnoho druhů zahrad vytvořeno tak, aby byly vidět zevnitř budovy, jako je palác nebo chrám. Dnes bývají  naopak drobné stavby jako altány a čajovny jedním z prvků zahrady.

Stromy a rostliny

Stromy a rostliny nejsou u japonských zahrad tím nejdůležitějším prvkem. Přesto u většiny stylů,  je velmi důležitý výběr a kompozice jednotlivých stromů, keřů, rostlin a mechů. Ale to je již téma na jiný samostatný článek.

Please follow and like us:

Japonské zahrady

Japonské zahrady inspirují v posledním století stále více zahradních architektů i samotných zahradníků po celém světe. Čistota, jednoduchost, symbolika, harmonie. To vše nám může navodit příjemný pocit klidu. A především klid  a určité zpomalení toku času je to, co v dnešní stále uspěchané době aspoň občas všichni chceme, hledáme, potřebujeme.

V japonské kultuře je tvorba zahrad považována za vysoké a prestižní umění, které se vyvíjelo po staletí. Bylo ovlivňováno filosofiemi, jako šintoismem, buddhismem nebo taoistickou. A, jak jinak, i uměním čajového obřadu. Japonské zahrady mají své zákonitosti, tradice, filosofie, specifické prvky. Rozumět všem aspektům a symbolice japonské zahrady vyžaduje opravdu mnoho znalostí.

Styly japonských zahrad

Pod pojmem japonská zahrada si stále ještě mnoho lidí představí zahradu plnou bonsají a velmi náročnou na udržování.

Styly japonských zahrad jsou ale poměrně různorodé. Přesto, dá se říci, že všechny jsou tvořeny do jisté koncepce znázornění ideální krajiny. A to pomocí určité symboliky a poetiky. I způsob pohledu na vyjádření této ideální krajiny rozděluje tradiční japonské zahrady na různé styly. Tyto styly se v  zahradách často různě kombinují a prolínají.

Mezi nejznámějšími typy tradičních japonských zahrad patří:

  • Karesansui neboli suchá/kamenná zahrada, známější jako Zenová zahrada – klasický typ meditačních zahrad s minimálním rostlinným životem.
  • Cukijama (zahrada rybníků a hor) – představuje miniaturu přírodních scenérií, které zahrnují rybníky a potoky s rybami, kopce a kameny, mosty a cesty, stromy i mechy, květiny a malé rostliny.
  • Roji, Chaniwa (čajové zahrada) – zahrada s celkem komplikovanou strukturou a přísnými pravidly. Je tvořena tak, aby naladila jejího návštěvníka na čajový obřad v čajovně postavené vedle nebo uvnitř zahrady.
  • Rajská zahrada – zahrada reprezentující ráj nebo „čistou zemi“- Jōdo [džódó]. Původně navrženy pro buddhistické mnichy, aby zde meditovali a odrážely se v kráse zahrady.

Aspekty japonských zahrad

Japonské zahrady, bez ohledu na konkrétní styl, mají určitě aspekty, společné znaky, které je charakterizují. Mezi ně patří:

  • Rovnováha a harmonie – kdy vše zapadá do jednoho celku, vše je vyvážené, ale ne nutně rovnoměrné.
  • Prostor se v japonské zahradě používá odlišně než v našich zahradách. Prostor je součástí, která pomáhá definovat prvky, které obklopuje. To se vztahuje opět k myšlence rovnováhy. Prostor definuje prvky uvnitř a zpětne je definován věcmi v něm. Rozhodně zde platí, že méně je více. S méně komponentami, každý komponent znamená více a každý má větší váhu a větší dopad na celkový vzhled.
  •  Linie zahrady – linie a úhly jsou spíše zaoblené a organické, aby působily co nejpřirozeněji – stejně jako v přírodní krajině.
  • Wabi a sabi v zahradě – jedinečnost a patina, akceptování a možná až oslava nestálosti a pomíjivosti života kolem (co je wabi-sabi zde).
  • Zahrada za zdmi – japonské zahrady jsou často obklopeny zdmi, jakoby uzavřené ve vlastním mikrokosmu. Chrání, aby vnější svět nerozrušil pečlivě navrženou rovnováhu.
  • Krása zahrady po celý rok –  zahrady jsou navrhovány a udržovány tak, aby přinášely krásu a meditační pocit ve všech ročních obdobích.

Prvky a symbolika japonských zahrad

K dosazení  harmonie, linie, pocitu Wabi a Sabi a meditačního pocitu v prostoru zahrady se používá také určitá kombinace prvků a doplňků typických pro japonské zahrady. Mezi takové základní prvky patří  voda (jezera, potoky, vodopády), kameny, štěrk, písek, ostrovy a mosty, zděné či bambusové ploty a brány, čajovny a altánky. Dále jsou s japonskou zahradou spojeny kamenné lampy, sochy a sošky, bambusové fontány sozu, nášlapné kameny a další (více zde). Každý  prvek má různé významy a může symbolizovat mnoho věcí.

V japonské zahradě není nic nahodilé, vše má své opodstatnění.

Please follow and like us:

Moje wabi-sabi zahrada

Říká se, že zahrada odráží povahu jejího majitele a jeho/její pohled (i případné změny jeho/jejího pohledu) na svět. S tím naprosto souhlasím. Podívejte se při procházce do zahrad v okolí (pokud vám to plot dovolí) a uvidíte zahrady divoké a lehce zanedbané, zahrady na první pohled navržené a pravidelně udržované profesionálním zahradníkem a přesto někdy jakoby neživé – neužívané, zahrady vzrostlé i právě zakládané podle posledních trendů. Ale i zahrady, které sice možná nemají dokonalou strukturu, ale kde velmi často uvidíte za plotem majitele něco upravovat nebo prostě jen relaxovat. Zahrady, kde se žije.

Naše rodina rozhodně patří k té poslední skupině. Zahrada je pro nás místem, kde trávíme velký čas našeho života „doma“. Naše rodinné večeře, víkendové obědy, oslavy či jen posezení u kávy či čaje, popřípadě večerní sklenka vína, se od dubna do září jen velmi zřídka uskutečňují uvnitř domu.

Naše zahrada rozhodně odráží změny našeho rodinného života. Když byly děti malé, tak to bylo hlavně místo her a místo, kde neustále něco objevovaly. Byl to prostor, který musel být pro ně bezpečný, ale zároveň dostatečně různorodý.

Vždy jsem měla ráda určitou divokost zahrady. Nevadily mi rostliny, které navál vítr, zvláště pokud pěkně kvetly. Přemnožená dobromysl, která od června láká na své květy velké množství motýlů. Stejně tak jako již velké a rozrostlé levandule, které jsou při květu obsypány čmeláky a každý večer tak nádherně provoní zahradu. Nevadí mi ani rostliny, které zasadili omylem ptáci při přeletu nad naší zahradou. Vlastně si myslím, že v jedné části naší zahrady byli ptáci ti nejlepší zahradníci, když zde před lety zasadili v téměř perfektním rozestupu tři stromy – třešeň, vlašský ořech a vrbu salix lucida, které mají dnes všechny přes tři metry a skvěle se tyčí u severní hranice naší zahrady nad květinami pod nimi.  Pravda je, že ta divokost byla tak trochu i důsledkem toho, že jsme na údržbu zahrady nemohli věnovat tolik času.

Dnes, kdy nám děti postupně odrůstají a svět již dávno objevují jinde (a částečně i bez nás), začíná se přeci jen naše zahrada trochu měnit. Už to není tolik místo her, ale mnohem více je to místo odpočinku, vlastní ostrov klidu po návratu z rušné Prahy. Ráda si pak jen tak sednu na chvíli do zahrady a poslouchám a pozoruji to víceméně tiché a pomalé švitoření přírody okolo. Dovoluje mi to najít v sobě pocit klidu a štěstí „bez důvodu“ i zapomenout na ty každodenní povinnosti, které nás tak často dohánějí do až chronického pocitu, že „nemáme čas“.

Částečně vědomě, částečně nevědomě se tak naše zahrada začíná blížit mojí představě zahrady wabi-sabi – lehce zkrocená, mírně utlumená a příjemně klidná. Zahrada, která sice někde vypadá jako nedotčená lidskýma rukama, přestože zde trávíme příjemnou relaxační prací s chutí celkem dost času. Lehátka tzv. daybeds ve stinné části zahrady z výhledem na vzrostlé stromy a neustále kvetoucí květiny jsou oblíbeným místem pro nejen letní lenošení. Stará houpací síť pod vzrostlým ořešákem je skvělé místo pro chvilku strávenou s knihou. Ne moc využívaný kout se po zbudování zahradního jezírka s rybkami stal nejen mnou nejvyhledávanějším místem pro tiché rozjímání.

wabi-sabi zahradaJednou se snad všechny jednotlivé části naší zahrady spojí do jakési cesty, po které když se kdokoliv z nás projde, zůstane spojený s přírodou prostřednictvím zvuků, vůní, zraku, dotyku a chuti. Třebas krátká, ale procházka plná senzorických zážitků.

Ano, myslím, že zahrada odráží povahu majitele i jeho/její pohled na svět.

Please follow and like us: