Prvky japonských zahrad

Základem krásy našich zahrad bývá záplava rostlin, stromů a květin. U japonských zahrad toto víceméně neplatí. U většiny typů japonských zahrad jsou sice rostliny také velmi důležité, ale ne jejich nejdůležitějším prvkem.

Japonské zahrady se vyznačují kromě jiného harmonií, prostorem, specifickými liniemi, pocitem Wabi a Sabi, uzavřeným soukromím zahrady. K dosažení tohoto se používají prvky a doplňky, které se mezi sebou mísí tak, aby bylo dosaženo právě rovnováhy, linie, meditačního pocitu v prostoru zahrady. Každý takový prvek má různé významy a může symbolizovat mnoho věcí. Dá se říci, že v japonské zahradě není nic nahodilé.

Voda

Voda  je jedním ze základních prvků všech stylů japonských zahrad, kromě suchých tzv. zenových zahrad. Vodní hladina v zenových zahradách je znázorněna dalšími prvky: písek, štěrk, kámen. Velké i malé rybníky představují oceán nebo moře.

Potoky a vodopády
Potoky a vodopády v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Potoky a vodopády v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz

Potoky a vodopády přinášejí do prostoru  pohyb a zvuk. Zvuk může být v japonských zahradách nedílnou součástí stejně jako vizuální prvky.

Ostrovy
Ostrovy v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Ostrovy v japonských zahradách, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz

Ostrovy jsou dalším tradičním prvkem japonských zahrad. Mohou být  naznačeny jen velkým kamenem nebo naopak tak velké, že na ně lze postavit altán. Některé mohou být vytvořeny tak, aby připomínaly želvu a jeřába, symboly dlouhověkosti a zdraví, nebo posvátnou mystickou horu Horai.

Mosty
Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Most v japoské zahradě často symbolizuje cestu do ráje a nesmrtelnosti. Také ale často spojuje pevninu s ostrovem a umožňuje výhled na krásu zahrady. Mosty mohou být podle stylu zahrady kamenné, dřevěné, klenuté, ploché. Některé dřevěné mosty jsou natřené na červeno, ale to se vztahuje spíše k čínské tradici.

Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Mosty v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Bambusové fontány sōzu
Bambusové fontány, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Bambusové fontány, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Bambusové fontány, známé jako sōzu, přináší do zahrady krom jiného i prvek zvuku (stejně jako vodopády).

Bambusové fontány, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Bambusové fontány, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Ryby, kapři koi

Japonští kapři koi a jiné ryby přináší do vodního prostoru nádherné barvy a život.

Kámen

Kámen, písek a štěrk v japonské zahradě, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Kámen, písek a štěrk v japonské zahradě, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Kámen je další základní prvek japonských zahrad. Nejvíce pak v zahradách ve stylu karesansui – suché zahrady, známé pod často používaným názvem zenové zahrady. Písek, štěrk a kámen zde mohou být dokonce jedinými prvky, kterými je znázorněna představa celé krajiny, oceánu (pískem či štěrkem), ostrovů, skal a hor (kameny různých velikostí).

Nášlapné kameny
Nášlapné kameny, zdroj: Pinterest, wabisabilife.cz
Nášlapné kameny, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Cesty a cestičky v trávě, skrz pískový či štěrkový „oceán“, ale i přes opravdovou vodní hladinu. Nášlapné kameny – tj. ploché kameny je další prvek, který najdete v každé japonské zahradě.  Nesymetrické posazení Vám mimo jiné dovolí pocítit představu mnohem větší dálky.

Kamenné lucerny
Kamenné lucerny, zdroj: Pinterest.com, wabisabilife.cz
Kamenné lucerny, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Přestože kamenné lucerny nebývaly základním prvkem japonských zahrad, v západním světě se staly jejich symbolem. A opravdu již není mnoho zahrad v japonském stylu, kde by aspoň jedna z mnoha variací kamenných luceren nebyla. Často se také využívají k utvoření pocitu wabi.

Kamenné sochy
Sochy a sošky v japonské zahradě, zdroj: tokyotimes.org, pinterest.com, wabisabilife.cz
Sochy a sošky v japonské zahradě, zdroj: tokyotimes.org, pinterest.com, wabisabilife.cz

V japonských zahradách je všudypřítomná myšlenka buddhismu. Není proto divu, že  zde můžete potkat i nějakou sošku Buddhy. Většinou nenápadně umístěnou a často porostlou mechem, což opět přináší do zahrady pocit wabi-sabi. Kromě klasického Buddhy  bývá v zahradách často i socha jedné z nejoblíbenějších postav japonského buddhismu Jizō Bosatsu (Bodhisattva). Je znám zejména jako ochránce zemřelých dětí.

Ploty a brány

 

Soukromí japonských zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Soukromí japonských zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Mít zahradu otevřenou pro zbytek světa je v japonských zahradách velmi vzácné. Japonská zahrada bývá často obklopena zdmi či bambusovými ploty, které brání pečlivě navrženou rovnováhu před ruchem vnějšího světa. A k plotu patří i brána, která představuje symbolické i skutečné rozhraní tohoto vnitřního a vnějšího světa.

Brány do zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Brány do zahrad,, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

Čajovny a altánky

Čajovny a altány v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz
Čajovny a altány v japonských zahradách, zdroj: pinterest.com, wabisabilife.cz

V minulosti bylo mnoho druhů zahrad vytvořeno tak, aby byly vidět zevnitř budovy, jako je palác nebo chrám. Dnes bývají  naopak drobné stavby jako altány a čajovny jedním z prvků zahrady.

Stromy a rostliny

Stromy a rostliny nejsou u japonských zahrad tím nejdůležitějším prvkem. Přesto u většiny stylů,  je velmi důležitý výběr a kompozice jednotlivých stromů, keřů, rostlin a mechů. Ale to je již téma na jiný samostatný článek.

Please follow and like us:

Kde se vzalo wabi-sabi, aneb trocha historie

Když začnete hledat informace o tom, kde se vzalo wabi-sabi, téměř vždy dojdete k odkazu  na Japonsko 16. století a legendu o čajovém mistrovi Sen no Rikjúovi. Rikjú je opravdu i v současnosti Japonci ctěn a považován za toho, kdo možná jako první pochopil jádro tohoto kulturně-filosofického směru, a rozhodně jeho přístup k této estetice přirozené jednoduchosti značně rozvinul nové formy japonské architektury, tvorby zahrad, výtvarného i užitého umění.  Rozhodně ale není tím, kdo by wabi-sabi jednoho dne prostě vymyslel nebo začal.

Buddha

historie wabi-sabi buddha

Úplný počátek zrodu wabi-sabi se samozřejmě nedá přesně datovat. Wabi-sabi vychází ze zen budhismu, je jeho určitým vyjádřením. Proto se také někdy udává, že prvotní počátek spadá již do roku 563 př. n. l., když princ Siddhartha Gautama – později nám známý jako Buddha, nalezl soucit k lidskému utrpení a sám se vzdal všeho materiálního světa. Nyní by měla následovat historie budhismu a zen-budhismu. My to ale zestručníme a přeskočíme o několik století později:

Čajový obřad

Od konce 12. století se z Číny do Japonska začal rozšiřovat zen budhismus. Na začátku třináctého století se pak v Japonsku, hlavně díky budhistickým kněžím, rozšířilo také umění čajového obřadu.

V průběhu následujících dvou století se čajový obřad vyvinul v nejtypičtější cestu pro praktikování zenové filosofie. Zároveň ale i ve společenskou formu spojující v sobě kromě jiného dovednosti potřebné v architektuře, interiérovém designu, zahradním návrhářství, aranžování květin, malbě, přípravě jídla a herectví. Čajový mistr k tomuto musel ještě zvládnout začlenit přítomné hosty do poklidné umělecké události.

Čajová místnost v 15. a na začátku 16. století byla pro japonské obchodníky přibližně totéž jako u nás ještě nedávno golfová hřiště. Dojednávali se zde obchodní kontakty, upevňovali i rušili politické aliance. Používali se zde drahé materiály, čínská bohatě zdobená keramika. Celkově to byla estetika opulentnosti a přehnaného ornamentalismu, většinou pocházejícího z Číny. Čaj byl vlastně brán jako určitá zábava pro elitu.

Murata Šukó

Již na konci 15. století zenový mnich Murata Šukó začal tak trochu k těmto dosavadním pravidlům čajových obřadu rebelovat. Například tím, že otevřel přístup k čajovému obřadu i pro obyčejné lidi. Ukončil tím období čaje jako určité extravagance pro vyvolené. Také začal používat obyčejnou nezdobnou keramiku vyrobenou místními lidmi. I proto je Šukó uváděn jako první známý čajový mistr wabi-sabi.

Sen no Rikjú

O sto let později – v 16. století – se již dostáváme k nejznámější postavě wabi-sabi – čajovému mistrovi Sen no Rikjú (1522-1591), pod kterým wabi-sabi dosáhlo svého vrcholu. Často zmiňovaná je legenda o Sen no Rikjúovi, která v jednoduchosti sobě vlastní popisuje princip wabi-sabi.

Legenda o Sen no Rikjú

Sen no Rikjú se jako mladý muž toužil vyučit umění čajového obřadu. Šel tedy za tehdy slavným čajovým mistrem Takeno Džóó, který mu jako „přijímací zkoušku“ zadal uklidit a shrabat zahradu plnou listí. Když Rikjú zkontroloval po své důkladné práci bezchybný a dokonalý vzhled zahrady, ještě před tím, než toto ukázal svému mistrovi, zatřásl stromem – pravděpodobně červeným javorem, aby několik krásně zbarvených listů opět spadlo.

Podle jiné varianty příběhu to byla rozkvetlá sakura a Rikjů zatřásl stromem, aby spadlo pár květů. Nevím, ale japonskou třešni máme na zahradě. Když kvete, je to nádhera, ale květy padají ve velkém sami bez zatřesení. Nicméně tento příběh do jisté míry zásadně charakterizuje wabi-sabi – v kráse nedokonalosti, pomíjivosti i nedokončenosti.

Je ještě jeden podobný příběh o tom jak Rikjú o mnoho let později pokáral svého syna – budoucího studenta umění čajového obřadu, za to, že zahradu uklidil až moc dokonale.

No, je to legenda, která zní lehce až pohádkově. Ale bylo to v 16. století a to zase tak pohádkové období nebylo. Ani v Asii ani v Evropě. Byla to doba neustálých válek a krutosti, ale přesto i doba rozkvětu umění. A to i co se týče japonských čajových obřadů.

Rikjů, největší z čajových mistrů

Rikjů se opravdu stal čajovým mistrem a to jedním z největších. Jeho přístup k estetice jednoduchosti rozvinul nové formy japonské architektury, tvorby zahrad, výtvarného i užitého umění.

Ale zpátky do reality Japonska 16. století. Rikjú se stal slavným a váženým již za svého života. To ale špatně nesl jeho nadřízený – patron Hidejoši, a to tak moc, že sedmdesátiletému mistrovi čaje Rikjúovi přikázal vykonat rituální sebevraždu – harakiri.

Harmonie, respekt, čistota a klid jsou stále základem nejen čajového obřadu. Samotný Rikjú je i v současnosti Japonci ctěn a považován za toho, kdo možná jako první pochopil jádro kulturně-filosofického směru wabi-sabi – umění nalezení krásy v nedokonalosti, vážení si každého okamžiku v jeho pomíjivosti, ctění autenticity. Wabi-sabi se interpretuje jako „moudrost přirozené jednoduchosti“.

Please follow and like us: