Zlaté švy Kintsugi

Kolikrát v životě jste rozbili nějaký svůj oblíbený hrnek, talíř či misku? Někdy jen tak vyklouzne, jindy prostě zapracuje čas a jednoho dne se objeví prasklina, ouško zůstane v ruce…Pokud je to vám velmi vzácný nebo oblíbený kousek a nerozbil se na mnoho střepů, možná jej zkusíte opravit tak, aby to pokud možno nebylo poznat. Takový hrnek použijete třeba na tužky, talířek nebo misku pak pod květinu. Ale asi pouze pokud se vám jej podaří slepit tak, aby to nebylo na první pohled poznat. V opačném případě jej prostě vyhodíte.

zdroj: kinarino.jp
zdroj: kinarino.jp

Ale jde to i jinak. Takový kousek můžete opravit tak, aby naopak jeho oprava vynikla, zářila do dálky a udělat tím svým způsobem nový originální kus.

V japonské kultuře najdete umění Kintsugi (volně přeložené jako zlaté spojení) nebo Kintsukuroi (zlatá oprava) – což se stručně dá popsat jako umění opravování rozbité keramiky lakem poprášeným nebo smíchaným se zlatým, stříbrným nebo i platinovým práškem. Věří, že někdy může opravení rozbitých věcí  způsobit, že jsou poté ještě lepší a krásnější, než kdyby byly nové.

Tento způsob opravy oslavuje jedinečnou historii každého artefaktu tím, že zdůrazňuje právě jeho rozbití, praskliny i chybějící části místo toho, aby je skrýval nebo zamaskovával. Kintsugi často dělá opravený kus ještě krásnější než originál, oživuje ho novým životem.

Historie

Umění Kintsugi pochází z konce 15. století. Podle jedné legendy vzniklo toto umění tehdy, když japonský šógun Ashikaga Yoshimasa poslal zpět do Číny k opravě popraskaný čínský čawan neboli čajovou misku. Při návratu byl Yoshimasa zklamaný, když zjistil, že toto bylo opraveno nevzhlednými kovovými sponkami. To motivovalo jeho tehdejší řemeslníky k nalezení alternativní, esteticky příjemnější metody opravy. A Kintsugi byl na světě.

Sběratelé byli tímto novým uměním tak okouzleni, že někteří byli obviňováni z úmyslného rozbíjení cenné keramiky, aby ji bylo  možné opravit zlatými švy Kintsugi. Kintsugi se stal úzce spojen s keramickými nádobami používanými pro japonský čajový obřad – chanoyu. Přesto se časem tato technika uplatnila i na keramické kusy nejaponského původu, včetně Číny, Vietnamu a Koreje.

Filozofie

Již od svého vzniku byla technika Kintsugi spojena i ovlivněna různými filozofickými myšlenkami. Konkrétně právě s japonskou filozofii wabi-sabi, která volá po tom, aby krása byla viděna i v chybách nebo nedokonalostech. Tento způsob opravy je ale také spojen s japonským pocitem mottainai, který vyjadřuje lítost, když je něco zbytečné či vyhozené, stejně jako mushin – přijetí změny.

Základní metody

Existují tři převládající styly Kintsugi: oprava praskliny, metoda obnovení kusu a metoda propojovací. Zatímco v každém případě se k opravě keramiky používá zlatem poprášená sloučenina/epoxid, samotné způsoby oprav se od sebe trochu liší.

Metoda opravy prasklin – použití zlatého prachu a pryskyřice nebo laku k upevnění rozbitých kusů s minimálním překrytím nebo vyplněním z chybějících kusů

Metoda obnovení kusu – pokud určitý fragment keramiky není k dispozici, vyrobí a doplní se náhradní výhradně z epoxidové pryskyřice – zlaté směsy

Kintsugi metoda propojovacíMetoda propojovací – chybějící kus keramiky se nahradí podobně tvarovaným, ale nesourodým fragmentem esteticky odlišné keramiky. Spojuje tak dvě vzhledově odlišná díla do jednoho jedinečného kusu. Je to metoda připomínající nám známý patchwork.

Současnost

Kintsugi inspiruje mnoho umělců a řemeslníků po celém světě i dnes. A tím nadále udržuje tuto starou tradici živou. Díla inspirována touto technikou můžete najít v mnoha světových muzeí a galerií.Kintsugi

Ale může inspirovat i nás. Až příště nebudeme chtít vyhodit prasklý talířek ze sady po babičce,  rozbitý hrneček, který jsme měli rádi, nebo jen starý květináč… I my můžeme brát rozbití a následnou opravu spíše za součást historie předmětu, než něco, co by se mělo zamaskovat.

Please follow and like us:

Kde se vzalo wabi-sabi, aneb trocha historie

Když začnete hledat informace o tom, kde se vzalo wabi-sabi, téměř vždy dojdete k odkazu  na Japonsko 16. století a legendu o čajovém mistrovi Sen no Rikjúovi. Rikjú je opravdu i v současnosti Japonci ctěn a považován za toho, kdo možná jako první pochopil jádro tohoto kulturně-filosofického směru, a rozhodně jeho přístup k této estetice přirozené jednoduchosti značně rozvinul nové formy japonské architektury, tvorby zahrad, výtvarného i užitého umění.  Rozhodně ale není tím, kdo by wabi-sabi jednoho dne prostě vymyslel nebo začal.

Buddha

historie wabi-sabi buddha

Úplný počátek zrodu wabi-sabi se samozřejmě nedá přesně datovat. Wabi-sabi vychází ze zen budhismu, je jeho určitým vyjádřením. Proto se také někdy udává, že prvotní počátek spadá již do roku 563 př. n. l., když princ Siddhartha Gautama – později nám známý jako Buddha, nalezl soucit k lidskému utrpení a sám se vzdal všeho materiálního světa. Nyní by měla následovat historie budhismu a zen-budhismu. My to ale zestručníme a přeskočíme o několik století později:

Čajový obřad

Od konce 12. století se z Číny do Japonska začal rozšiřovat zen budhismus. Na začátku třináctého století se pak v Japonsku, hlavně díky budhistickým kněžím, rozšířilo také umění čajového obřadu.

V průběhu následujících dvou století se čajový obřad vyvinul v nejtypičtější cestu pro praktikování zenové filosofie. Zároveň ale i ve společenskou formu spojující v sobě kromě jiného dovednosti potřebné v architektuře, interiérovém designu, zahradním návrhářství, aranžování květin, malbě, přípravě jídla a herectví. Čajový mistr k tomuto musel ještě zvládnout začlenit přítomné hosty do poklidné umělecké události.

Čajová místnost v 15. a na začátku 16. století byla pro japonské obchodníky přibližně totéž jako u nás ještě nedávno golfová hřiště. Dojednávali se zde obchodní kontakty, upevňovali i rušili politické aliance. Používali se zde drahé materiály, čínská bohatě zdobená keramika. Celkově to byla estetika opulentnosti a přehnaného ornamentalismu, většinou pocházejícího z Číny. Čaj byl vlastně brán jako určitá zábava pro elitu.

Murata Šukó

Již na konci 15. století zenový mnich Murata Šukó začal tak trochu k těmto dosavadním pravidlům čajových obřadu rebelovat. Například tím, že otevřel přístup k čajovému obřadu i pro obyčejné lidi. Ukončil tím období čaje jako určité extravagance pro vyvolené. Také začal používat obyčejnou nezdobnou keramiku vyrobenou místními lidmi. I proto je Šukó uváděn jako první známý čajový mistr wabi-sabi.

Sen no Rikjú

O sto let později – v 16. století – se již dostáváme k nejznámější postavě wabi-sabi – čajovému mistrovi Sen no Rikjú (1522-1591), pod kterým wabi-sabi dosáhlo svého vrcholu. Často zmiňovaná je legenda o Sen no Rikjúovi, která v jednoduchosti sobě vlastní popisuje princip wabi-sabi.

Legenda o Sen no Rikjú

Sen no Rikjú se jako mladý muž toužil vyučit umění čajového obřadu. Šel tedy za tehdy slavným čajovým mistrem Takeno Džóó, který mu jako „přijímací zkoušku“ zadal uklidit a shrabat zahradu plnou listí. Když Rikjú zkontroloval po své důkladné práci bezchybný a dokonalý vzhled zahrady, ještě před tím, než toto ukázal svému mistrovi, zatřásl stromem – pravděpodobně červeným javorem, aby několik krásně zbarvených listů opět spadlo.

Podle jiné varianty příběhu to byla rozkvetlá sakura a Rikjů zatřásl stromem, aby spadlo pár květů. Nevím, ale japonskou třešni máme na zahradě. Když kvete, je to nádhera, ale květy padají ve velkém sami bez zatřesení. Nicméně tento příběh do jisté míry zásadně charakterizuje wabi-sabi – v kráse nedokonalosti, pomíjivosti i nedokončenosti.

Je ještě jeden podobný příběh o tom jak Rikjú o mnoho let později pokáral svého syna – budoucího studenta umění čajového obřadu, za to, že zahradu uklidil až moc dokonale.

No, je to legenda, která zní lehce až pohádkově. Ale bylo to v 16. století a to zase tak pohádkové období nebylo. Ani v Asii ani v Evropě. Byla to doba neustálých válek a krutosti, ale přesto i doba rozkvětu umění. A to i co se týče japonských čajových obřadů.

Rikjů, největší z čajových mistrů

Rikjů se opravdu stal čajovým mistrem a to jedním z největších. Jeho přístup k estetice jednoduchosti rozvinul nové formy japonské architektury, tvorby zahrad, výtvarného i užitého umění.

Ale zpátky do reality Japonska 16. století. Rikjú se stal slavným a váženým již za svého života. To ale špatně nesl jeho nadřízený – patron Hidejoši, a to tak moc, že sedmdesátiletému mistrovi čaje Rikjúovi přikázal vykonat rituální sebevraždu – harakiri.

Harmonie, respekt, čistota a klid jsou stále základem nejen čajového obřadu. Samotný Rikjú je i v současnosti Japonci ctěn a považován za toho, kdo možná jako první pochopil jádro kulturně-filosofického směru wabi-sabi – umění nalezení krásy v nedokonalosti, vážení si každého okamžiku v jeho pomíjivosti, ctění autenticity. Wabi-sabi se interpretuje jako „moudrost přirozené jednoduchosti“.

Please follow and like us:

Co je wabi-sabi?

Wabi-sabi je starobylá japonská estetická filosofie vycházející ze zen budhismu (trocha historie zde). Je to jeden ze základních pojmů japonské kultury. Přesto, pokud by jste požádali o vysvětlení třeba hned několik Japonců, pokud by vám byli schopni odpovědět, tak každý trochu jinak.  Wabi-sabi opravdu nemá žádnou jasnou definici. Vlastně tím dává široké možnosti na odlišné vnímání každého jedince.

Co je wabi sabi?Zjednodušeně může být wabi-sabi popsáno jako myšlení oslavující přirozenou nedokonalost světa a objevující určitou krásu v této nedokonalosti, nacházející určité zhodnocení a půvab, které přináší působení času na věci kolem nás i na nás samotné, oslavující i případné vady jako jisté jedinečnosti, uvědomění si pomíjivosti času.

Původně bylo wabi-sabi užívána pro vytvoření ideálního prostředí pro meditaci při čajových obřadech. Ty byly vedeny čajovými mistry, kteří museli ovládat obrovský rozsah znalostí mimo jiné v architektuře, Co je wabi sabi?interiérovém designu, zahradním návrhářství, aranžování květin, malbě, přípravě jídla a herectví. Byli to ale také často filosofové, kteří  k vyjádření svých myšlenek používali také psaní či pouze citaci velmi krátkých básní (na rozdíl od velmi rozsáhlých knih západních filozofů).

I proto jsou asi pro vlastní pochopení tohoto způsobu pohledu na svět nejlepší právě krátká poetická vyjádření. A je jen na nás, jak je budeme chtít pro sebe vnímat.

Takže, co je wabi-sabi?


Co je wabi sabi?Je to umění nacházení krásy v nedokonalosti a hloubce přírody, akceptování přirozeného cyklu zrodu i rozkladu a zániku.

Je to oslava krásy všednosti a smíření se s přirozeným vývojem života na zemi.

Je to moudrost přirozené jednoduchosti, ctící především autenticitu, osvobození se od všech předsudků a předpojatostí.

Je to krása věcí skromných a prostých i krása věcí neobvyklých.

Co je wabi sabi?Je to oslava prasklin i trhlin a všech ostatních známek, které čas, počasí i láskyplné užívání na všem zanechává za sebou.

Je to připomenutí, že jsme všichni, jen pomíjivé bytosti na této planetě. 

Myšlenky wabi-sabi se dají popsat třeba jen takto:

Co je wabi sabi?

Jednoduchost

Přirozenost

Přijetí nedokonalosti

Pomíjivá krása

Intuice

Asymetrie

Neúplnost

Klid                         

Žít současností

Ocenění                                             

Nespoutanost

Pokora, skromnost, umírněnost a prostota

Prázdnota (vědomí otevřenosti)

Vše se neustále mění

Please follow and like us: